Na 28. října nám kolegové z Prezidentské chaty připravili Hubertovu jízdu. Už ráno bylo vidět, že se počasí vydaří a dobré počasí je půlka dobré akce. Z ranče U Potoka jsme vyjížděly tři. Za Sdružení Rozcestník se účastnila Jana s Káčou a Anežka na Diance. Od potoka s námi jela ještě Lenka s Lípou. Kristýnka je v rekonvalescenci a tak museli s Tomem zůstat doma. Snad to vyjde příští rok.

Na Prezidentskou jsme dorazily těsně před jedenáctou. Našim holkám, které sem tam někoho poškádlí lehkým kopnutím jsme připevnily na ocásky červené mašle a netrpělivě jsme čekaly na nástup. Ten proběhl o něco později, protože dva koníci se na příjezdu opozdili, ale pak už vše probíhalo podle plánu.

Po panáku na posilněnou se lot o 48 koních vydal pohodovým tempem směr Nová louka. Tady uprostřed lesa měli organizátoři nachystané velmi záludné úkoly, kterými se každý jezdec musel prokousat. Hodnotit mohu pouze sebe a pár okolních jezdců. Myslím, že všichni se úkolů zhostili bez větších problémů, tak jen zmíním pár perliček. Nejprve známý jizerskohorský kůň Koblížek předvedl cvik zvaný "přeskoč předníma a zadníma ne" což spočívalo v tom, že se Koblížek zasekl přesně ve chvíli, kdy měl balík sena (překážka) mezi nohama. Poté se Lípa rozhodla, že své miminko v bříšku neohrozí velikými balíky slámy, které značily zúžený průchod a nakonec Kačenka předvedla vzorný dostihový start s pneumatikou za zády, která jí stíhala a stíhala a ne a ne se jí pustit. Celé běsnění bedlivě sledovalo mnoho rozhodčích a na nejlepší čekaly večer hodnotné ceny.

Jízda pokračovala dál pohodovým tempem až na sjezdovku Pastviny, kde se celá výprava seřadila do řady a vypukl hon na lišku. Lišku obětavě a věrohodně ztvárnila Simona, hlavní pořadatelka jízdy a jako první ji dostihl nejstarší účastník výpravy. Holt zkušenosti nikdo nepřelstíme.

Poté už následoval návrat na místo výjezdu. Vždyť už jsme také byli na cestě třetí hodinu. Za poukázky obdržené před startem jsme se všichni vydatně pohostili a protože se začalo zatahovat, vyrazili jsme směr domov. Cestou zpátky se k nám přidaly naše dvě nejvěrnější účastnice Hanka a Lucka se svými koňmi a tak cesta zpět rozhodně nebyla něčím nudným. Dojeli jsme tak tak. Po obstarání koníků začalo pršet. Počasí měli organizátoři opravdu na objednávku.

Večer se na Prezidentské vše zhodnotilo, potrestalo a zapilo a pak již následovala klasická večerní trachtace. Nezbývá než poděkovat organizátorům za výborně připravenou a skvěle zvládnutou Hubertovu jízdu.